Rodina s dětmi během prvních pěti let jejich výchovy může získat na různých dávkách a úlevách od státu více, než ztratí ve formě čistého příjmu, který jí vypadne během péče o děti. U rodiny se dvěma dětmi, v níž rodiče vydělávají průměrnou mzdu, je tento „čistý zisk“ ve výši 7256 eur, v případě rodiny s minimální mzdou dokonce 16.224 eur. Stát tato rodinná politika stojí 2,34 miliardy eur ročně. Vypočítali to analytici z institutu INESS.
„Rodina, ve které rodiče pobírají průměrnou mzdu, získá za prvních pět let 63.577 eur prostřednictvím různých dávek a plnění,“ shrnuli analytici. Své výpočty rozepsali i podrobněji. Taková rodina se dvěma dětmi za prvních pět let dostane od státu těhotenské (2917 eur), mateřské (25.551 eur), rodičovský příspěvek (11.088 eur), daňový bonus na dítě (4814 eur), přídavek na dítě (2643 eur), příspěvek při narození dítěte (1688 eur), příspěvek na péči (3931 eur) a dalších 388 eur na nezdanitelné části základu daně na manželku. Za takovou rodinu také stát zaplatí 8531 eur na důchodovém pojištění a 2026 eur na zdravotním pojištění. Tyto výdaje rodině za zmíněných pět let ubudou.
„Rodina s minimální mzdou získá pochopitelně nižší dávky, protože dávky ze Sociální pojišťovny jsou navázány na výši příjmu. Rodina tak získá 52.188 eur,“ porovnali analytici. Těhotenské, rodičovský příspěvek, příspěvek na péči a při narození dítěte, jakož i přídavky na dítě či daňový bonus jsou ve stejné výši jako v předchozím příkladu. Taková rodina dostává méně na mateřském (13.331 eur) a naopak, více na nezdanitelné části základu daně za manželku (1218 eur). Transfery na zdravotní a důchodové pojištění jsou také stejné.
Jak vyčíslili analytici, stát stojí všechny tyto dávky dohromady 1,908 miliardy eur (pro rok 2022) plus 434 milionů eur mine zaplacením zdravotního a sociálního pojištění. Stát takto rodinám poskytne během prvních pěti let výchovy dvou dětí více, než ztratí pro výpadek příjmů. Podle analytiků INESS je proto otázkou, zda je další zvyšování příjmů rodin s dětmi ještě zapotřebí. Rovněž zpochybňují, zda se politici tímto způsobem nesnaží jen získat popularitu bez ohledu na výsledky a náklady.
„Systém dávek rodinné politiky je neadresný, transfery jsou poskytovány každé rodině bez ohledu na její příjmovou situaci,“ upozotnili analytici. Slovenský systém dávek rodinné politiky je podle nich štědřejší než v sousední České republice, kde stejný model rodiny získá o 17 % nižší dávky. Systém má také podle analytiků vedlejší efekt i v podobě nízké zaměstnanosti matek ve věku do dvou let dítěte, která je nejnižší v Evropské unii.
Zformulovali proto i několik doporučení. Dávka těhotenské plošně pro všechny nemá podle nich opodstatnění. Navrhují ji zrušit, případně ponechat pro úzkou skupinu žen, které tuto dávku potřebují. Stát by tím mohl uspořit od 50 do 60 milionů eur. Doporučují zkrátit pobírání dávky mateřské po porodu z 28 týdnů na 18 týdnů, což by uspořilo 116 milionů eur ročně.
Mezi návrhy analytiků INESS se nachází i zkrácení rodičovské dovolené namísto do tří let dítěte na dva roky. S podobným doporučením pro Slovensko nedávno přišla i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle analytiků by tento krok mohla doplnit i možnost prodloužení rodičovské dovolené (avšak neplacené) po dohodě se zaměstnavatelem o další rok, což by poskytlo prostor pro matky, které považují tříletou intenzivní východu za potřebnou. Tento krok by přinesl úsporu 200 milionů eur ročně.
Navrhují také zavést testování příjmů příjemců přídavků na děti tak, jako v sousedním Česku. Přídavky by tak nemusely být vypláceny rodinám s nejvyšším příjmem – znamenalo by to podle jejich výpočtů úsporu 118 milionů eur ročně.
Celkově uspořená půl miliarda eur by podle INESS mohla být použita ke snížení daňově-odvodového zatížení pracujících, nebo na podporu rodin ve špatné příjmové situaci v období výchovy dítěte.
