Kent Evans byl prvním nejlepším přítelem Billa Gatese, jeho spolužákem na Lakeside School v Seattlu a členem na škole fungujícího počítačového klubu s názvem Lakeside Programmers Group. V dokumentu Inside Bill’s Brain Bill Gates popsal Kenta jako mimořádně chytrého, který všude, kam přišel, nosil kufřík se všemi druhy pomůcek a časopisů.
Dva samozvaní geekové milovali fantazírování o tom, co budou dělat v budoucnosti. Jejich spolužáci, kteří se více zabývali aktivitami dané chvíle, jako například nadcházejícím školním večírkem, při pohledu na dvojici jen převraceli očima.
Společně možná četli časopis Fortune a představovali si, jak uspět v soukromém sektoru. „Co bychom asi tak vydělali? Měli bychom se stát generálními řediteli? Jaký vliv bychom mohli mít? „
Bill a Kent věřili, že budou dělat mimořádné věci.
Nakonec je dělal jen jeden z nich. Bill Gates založil Microsoft a zbytek, jak víme, je již historie. Ale co se stalo s Kentem Evansem? Zemřel při horolezeckém neštěstí ještě před ukončením střední školy. O Kentu Evansovi se píše také v knize Morgana Housela The Psychology of Money. Autor při vysvětlování konceptu štěstí a rizika se opřel o příklad Kentova příběhu.
Bill Gates měl štěstí jedna k milionu, když skončil v Lakeside (v té době to byla jedna z mála škol, která měla počítač). Kent Evans podlehl riziku jedna k milionu (úmrtí při vzácné horolezecké nehodě) tím, že nikdy nedokončil to, čeho si on a Gates umínili dosáhnout. Stejná síla, stejný rozsah, ale působící v opačných směrech.
Toto je jen jeden z příběhů, o které se Morgan Housel podělil ve své knize, aby vysvětlil důležité myšlenky týkající se oblasti peněz. Aby rozšířil téma štěstí versus riziko, napsal
Štěstí i riziko jsou realitou, že každý výsledek v životě je veden jinými silami než individuálním úsilím. Jsou si natolik podobné, že nemůžete věřit jednomu bez stejného respektování druhého. Obojí se děje, protože svět je příliš složitý na to, aby umožnil 100% vašich činů diktovat 100% vašich výsledků. Pohání je totéž. Jste jedna osoba ve hře se sedmi miliardami dalších lidí a nekonečnými pohyblivými částmi. Náhodný dopad akcií mimo vaši kontrolu může být závažnější než ty, které vědomě podniknete.
Pokud byste tyto myšlenky aplikovali na investování, uvědomíte si, že když budete posuzovat finanční úspěch jiných, a dokonce i svůj vlastní, nemůžete se dívat jen na dosažené výnosy, ale také na podstupovaná rizika.
Porozumět penězům a dosahovat dobré návratnosti je přece méně o tom, co víte, ale více o tom, jak se chováte. Čím dříve to pochopíte a oceníte, tím lepší bude vaše finanční návratnost z dlouhodobého hlediska. Když hoříte nadějí, že zbohatnete na nějaké investici, nezapomeňte zvážit nejen to, kolik vyděláte, pokud budete mít pravdu, ale také to, kolik ztratíte, pokud se ukáže, že jste se mýlili.
Matematik a teolog Blaise Pascal poskytl model, jak o tomto problému přemýšlet. Jelikož Boží existence je věcí víry, ne vědeckých důkazů, jak bychom měli žít? Řekněme, že si zahráváte s tím, že Bůh existuje, takže vedete ctnostný život. Ale ukáže se, že Bůh neexistuje. Chybí vám, že jste si neužili pár hříchů, dokud jste naživu, ale to je jediná cena, kterou jste zaplatili. Nyní řekněme, že si zahráváte s tím, že Boha není, a váš život je naplněn hříchem bez pochybností. Když se nakonec ukáže, že Bůh existuje, odměnou je několik desetiletí levného vzrušení, po kterém budete na věčnost hořet v pekle.
Jinými slovy, Pascalova sázka ukazuje, že to, zda byste měli riskovat, nezávisí jen na pravděpodobnosti, že máte pravdu, ale i na důsledcích, pokud se mýlíte. Chcete-li dělat spolehlivě dobrá rozhodnutí, musíte vždy zvážit, jakou pravdu si myslíte, že máte a jak moc vás bude mrzet, pokud se ukážete, že jste se mýlili.
V éře různých dezinformací je rychlost, jakou lze sdílet informace, důležitá v procesu jak si vytváříme přesvědčení. Když něco uslyšíme, věříme, že je to pravda. Teprve později, máme-li čas nebo chuť, o tom začneme přemýšlet a prověřovat, zda je to ve skutečnosti pravda nebo nepravda. Čili kontrolní část přichází až na konec, pokud vůbec. A to je problém, protože nikdy nebylo jednodušší šířit finanční informace, ale nikdy nebylo těžší je kontrolovat.
